Střípky z 12.zasedání zastupitelstva města

Na programu 12.zasedání, které probíhalo v poněkud zvláštním režimu vzhledem k vládním omezením, byla řada i pro veřejnost zajímavých bodů, ovšem hned v úvodu se nám připomněl náš slánský poslanec, Stanislav Berkovec (ANO).

Nikoliv ovšem tak, jak bychom asi očekávali. Místo něčeho přínosného jsme byli svědkem toho, jak začal blekotat cosi o zázračném léku Dobrofen Antikokoticum. V jeho představách se jednalo asi o recesi, ale poté, co došel až na závěr svého vystoupení, kdy lék předal jednomu ze zastupitelů (Pavel Bartoníček, OMS) s tím, že je určen pro něj, stala se z celého vystoupení jen trapná šaráda. Inu, komu není shůry dáno, v apatyce nekoupí. Vystoupení si vysloužilo zvláštní článek v Kladenském deníku z pera slánské redaktorky, Kateřiny Nič Husárové. Vystoupení je zmíněno z poněkud jiného pohledu i v článku zastupitele Ladislava Pešky (Naše město), který je s Pavlem Bartoníčkem řadu let ve sporu. Až bude k dispozici video záznam, můžete se na tu estrádu podívat ostatně sami a udělat si vlastní názor.

Kulturní vložku jsme tak měli za sebou a mohli jsme se věnovat naplánovaným bodům programu. Kromě běžných bodů, kdy zastupitelé schvalovali drobná rozpočtová opatření a příjem darů a dotací pro město, došlo i na zajímavější body, kterým zastupitelé věnovali více času.

Jedním z takových bodů, byl i programový bod č.7,  "Studie rekonstrukce městské plovárny v provedení přírodního koupaliště, tzv. biotopu ...".
Zastupitelstvo města dalo na předchozím zasedání, 26.února 2020, úkol manažerce rozvoje města, zadat tuto studii a předložit ji zastupitelstvu.
O co jde? Vedení města již nějaký čas uvažuje o rekonstrukci slánské plovárny. Ta nevyhovuje hygienickým normám a poslední rok byla v provozu již na základě výjimky. Od samého počátku je vedením města a potažmo manažerkou rozvoje města protlačován projekt, který by znamenal investovat do plovárny, která je v provozu 2 měsíce v roce, zhruba 60 mil.Kč bez DPH (tj. 72,6 mil.Kč vč. DPH) a to jen za obnovu bazénů a bazénové technologie. Přestože dalo zastupitelstvo města již v loňském roce paní manažerce úkol, aby předložila i jiné varianty, nikdy žádné jiné varianty neobdrželo.
Protože jsem s tímto jejím přístupem nebyl spokojen, zjišťoval jsem, jak se s rekonstrukcemi starých plováren vypořádala jiná města. A tak jsem narazil i na možnost tzv. koupacích biotopů. Jak takový biotop vypadá a funguje, se můžete podívat např. na projektech v Hlinsku, v Třešti, v Radotíně a dalších, kterých je v republice již více než 25. Stručně řečeno se jedná o přírodní koupaliště bez chemie, kde čištění vody plavecké části probíhá ve druhé vodní ploše pomocí vodních rostlin. Toto řešení má samozřejmě svá pro (např. výrazně levnější pořizovací cena a nižší provozní náklady, voda bez chemie, přírodní vzhled) i proti (např. horší odbouratelnost opalovacích krémů z vody, péče o vodní rostliny, větší nároky na prostor, barva vody není modrá ale zelená) , ale právě odpovědi na to, zda je takový způsob vhodný pro Slaný a levnější na pořízení i provoz, nám měla dát právě zadaná studie. Tu jsme v materiálu hledali ale marně. Nebyla tam. Místo toho tam byl účelově napsaný devítistránkový propagační materiál jakési firmy DEER-POOL pana Radovana Jelínka z Vrbatova Kostelce. Pán se zabývá mj. evidentně prodejem filtrací a kromě jeho názoru na nevhodnost biotopu a preferenci klasického chemického čištění vody, jsme se žádnou spojitost se studií možného přírodního koupaliště ve Slaném nedozvěděli. 
Dalším důvodem, proč jsem navrhoval zjistit možnost rekonstrukce městské plovárny na přírodní biotop, byl ten, že takto koncipované koupaliště by se dalo propojit s přilehlým parkem u Benaru, případně čistící vodní plochu udělat v tomto parku a propojit tak území do jednoho rekreačního celku, který by se dal využívat celoročně. Vždyť koupací vodní plocha by se dala např. v zimních měsících využívat jako přírodní kluziště, celá plovárna zakomponovat jako součást parku mimo letní sezónu apod. Jsem přesvědčen o tom, že na městské koupaliště se nemá pohlížet optikou posledních 30 let, ale snažit se využít potenciál místa, které máme k dispozici. Jako prostor pro umístění čistícího jezírka by mohl být využit například i přilehlý Červený rybník apod. Vše je to jen o tom, aby se tím zabýval někdo, kdo již takové projekty realizoval a dokáže posoudit a využít potenciál dané lokality. Jednou z těchto firem je i firma BAPO s.r.o., na kterou jsem v únoru dával paní manažerce kontakt. Tato firma realizovala po celé republice již více než 20 koupacích biotopů a své služby našemu městu nabídla. A protože jsem nebyl sám, kdo se nespokojil s předloženým materiálem paní manažerky rozvoje města, tak byl znovu, tentokrát 20 hlasy, odhlasován požadavek na vyhotovení zpřesněné studie. Jsem rád, že se zastupitelé nedali odbýt a že trvají na splnění již dříve zadaného úkolu. Skutečně si myslím, že by o městě, jeho investicích a o splnění úkolů zastupitelstva měli rozhodovat volení zastupitelé a nikoliv nevolení úředníci.

Hned následující bod č.8 programu zabral rovněž více než hodinu ze zasedání zastupitelstva. Jednalo se o "Návrh na rozpočtové opatření č.12/2020 - Snížení příjmů a výdajů rozpočtu města na rok 2020 v souvislosti s poklesem ekonomiky vlivem pandemie Covid-19". Ono to není způsobeno ani tak vlivem nemoci Covid-19, jako spíše zákazy naší slavné vlády. Ekonomické dopady těchto zákazů jsou těžkou ranou do vazu firmám a OSVČ. A díky tomu lze očekávat i propad na straně příjmů pro město. Rada města připravila návrh úspor na výdajové straně rozpočtu ve výši cca 40 mil. Kč. Shoda panovala na úsporách u běžných výdajů města, které činily cca 18 mil.Kč. Stejně tak panovala shoda i na úsporách v kapitálových výdajích, které se týkaly nových investičních akcí (plovárna, nová sportovní hala). Méně již panovala shoda na zařazení nových akcí do rozpočtu, které naopak výdaje zvyšovaly o 5,362 mil.Kč. Jejich vyřazení z návrhu požadoval Pavel Bartoníček (OMS), ale se svým návrhem neuspěl. Osobně jsem navrhoval ze škrtů vyřadit příspěvkové organizace města (základní školy, školky, Kulturní zařízení města Slaného tj.KZMS, muzeum atd.). Jsem toho názoru, že zvláště u KZMS budeme muset ve 4.čtvrtletí naopak peníze této organizaci na provoz přidat, protože její rozpočet neunese propad v příjmech za neuskutečněné kulturní akce, prodeje vstupenek do kina, divadla apod. Ale ani tento můj návrh nebyl zastupitelstvem schválen a tak prošel původní návrh rady města.

Co považuji za správný krok a dobrý signál od rady města, bylo odpuštění nájemného (na dobu 2 měsíců) podnikatelským subjektům v městem vlastněných nebytových prostorech z důvodu omezení jejich činnosti v souvislosti s nouzovým stavem v ČR nařízeným vládou. Tento návrh rady města hladce zastupitelstvem prošel a byl díky návrhu paní zastupitelky Renaty Rankové (ODS) navíc i rozšířen o prostory zdravotnických zařízení v našem Domu s pečovatelskou službou Na Sadech (DPS), kde byla karanténa. 

Stejný úspěch ale nečekal návrh zastupitele Ladislava Pešky (Naše město) na změny ve výši odměn pro neuvolněné zastupitele a občany pracující ve výborech zastupitelstva a v komisích rady města. Pan zastupitel navrhoval, aby zastupitelé odhlasovali, že výše odměn bude 0,- Kč. Tento návrh osobně vnímám spíše jako gesto, než že by to mělo nějaký větší význam pro rozpočet města (úspora pro rozpočet města by byla asi 150-200 tis.Kč). A nebyl jsem sám, kdo to tak chápal. Nejde o to, že by zastupitelé nějak lpěli na svých odměnách, které činí zpravidla něco kolem 300 Kč za měsíc, ale řada z nich tuto odměnu za činnost v zastupitelstvu již posílá na dobročinné účely nebo věnuje někomu potřebnějšímu či nějaké zájmové organizaci. V konečném důsledku by tak tento krok více uškodil, než pomohl. Stejně tak se zastupitelům nelíbilo, že by svým rozhodnutím odebrali odměny občanům města v komisích a výborech, kteří svůj čas věnují ve prospěch města. Toto zdůrazňoval zejména zastupitel Luboš Šmehlík (Naše město), se kterým souhlasila i většina zastupitelů a celý návrh zamítla. Za účelový až manipulativní považuji i popis celého projednávání tohoto bodu v článku pana zastupitele Pešky, který je obsažen v jeho Slánských novinách. Vyznění tohoto článku neodpovídá argumentaci, která v diskuzi proběhla a která se i odrazila v hlasování.

Probíraly se i další zajímavé body (posunutí termínu splatnosti poplatku za komunální odpad, návrh analýzy a koncepce vlastního odpadového hospodářství tj. svoz odpadu opět Technickými službami města Slaný a nikoliv AVE, návrh investičního výboru na odprodej nemovitostí města atd.), ale k těm zase někdy příště, v jiném článku.

Jiří Hůla, zastupitel města Slaný za Stranu svobodných občanů (Svobodní)